Metodika tréninku silového trojboje. Vladimír Tejrovský
- Předstartovní fáze.
Předstartovní fáze je nejdůležitější částí přípravy na vlastní soutěž. Začíná zpravidla několik měsíců před soutěží.
Taktická příprava
Je promyšlená příprava sportovce na sportovní období, konkrétní soutěž.
Dlouhodobá - probíhá průběžně a vede ke správnému načasování formy a jejímu udržení. Začíná výběrem soutěží, kterých se závodník zúčastní, pokračuje sestavením jednotlivých fází přípravy a jejich časové návaznosti.
Krátkodobá (Soutěžní) – ta je směrována ke konkrétní soutěži, ke konkrétnímu výkonu. Můžeme ji definovat jako strategický plán v konkrétní soutěži v souladu se stanoveným cílem s přihlédnutím ke strategii soupeřů, jejich výkonnosti a výkonnosti vlastní. Je to řešení soutěžních situací, (taktizování), za účelem získání co nejlepšího umístění. Zde je bezpodmínečně nutná spolupráce závodníka, trenéra, případně dalších osob.
Psychologická příprava
Psychologická příprava je cílevědomé ovlivňování sportovců, jejich výchova, rozvíjení osobních, morálně-volních vlastností, a zvyšování psychické odolnosti, vč. paralyzování negativních vlivů. Psychologickou přípravu nelze podceňovat jak u samotných závodníků, tak i u trenérů. Podcenění psychologické přípravy se projevuje tak, že závodník skončí s výkonem hluboko za svými možnostmi, nebo soutěž nedokončí.
Psychologická příprava je dlouhodobý proces. Musí se řídit individuálními potřebami a zvláštnostmi sportovce. Správné taktické řešení situací je závislé z velké části na jeho dobré psychické připravenosti. Základ psychické připravenosti tvoří osobnostní předpoklady každého jedince, jeho vnitřní schopnost správně se vyrovnat s negativními vlastnostmi, naučit se tyto emoce ovládat, odstranit nebo je utlumit.
Vybavení závodníka
Každý závodník musí mít ve své základní výbavě dres, tričko, slipy, nebo kalhotky (u žen), ponožky, opasek, obuv a bandáže. Všechno vybavení musí odpovídat pravidlům silového trojboje a musí být čisté a nepoškozené. Je vhodné mít vybavení zdvojené, některé části i ve více provedeních (dres, tričko, bandáže a další). Detailní popis vybavení obsahují pravidla silového trojboje.
Dres
Dle pravidel silového trojboje existují dva druhy dresů:
Superdres (podpůrný dres)
Mohou být použity pouze značky oficiálně zaregistrované a schválené technickou komisí IPF.
Nepodpůrný dres
Musí být jednodílný, pro soutěže RAW, vyrobený z jedné vrstvy pružného materiálu. Dres nesmí být zbytečně volný. Jakékoliv úpravy oproti továrnímu zpracování činí dres pro soutěž nepřípustným. Dres může být používán jen v podobě v jaké byl zakoupen od výrobce.
Obyčejné trikoty z nepodpůrného materiálu odpovídající bodům (c), (d) a (e) pravidel ST nepodléhají schválení technické komise IPF.
Dres musí být používán při všech disciplínách silového trojboje.
Tričko
Při dřepu a při benčpresu musí být pod dresem oblečeno běžné tričko nebo podpůrné triko jakékoliv barvy nebo barev. Podpůrné triko musí být z jednovrstvého pružného materiálu. Obě trička současně nejsou povolena. Při mrtvém tahu muži tričko mít nemusí. Ženy musí mít tričko pod dresem oblečeno při všech 3 disciplínách.
Při všech disciplinách může být použito buď obyčejné tričko, nebo speciální pevné tričko, schválené technickou komisí IPF, které je uvedeno v seznamu schváleného vybavení
Spodky
Pod dresem musí být oblečeny standardní slipy (ne boxerky), nebo spodní kalhotky (u žen). Ženy mohou používat standardní nebo sportovní podprsenky.
Ponožky
Soutěžící smí nosit ponožky. Mohou mít jakoukoliv barvu nebo barvy a mohou nést logo výrobce. Musí být takové délky, aby se nedotýkaly bandáže kolenou nebo nákoleníků.
Opasek
Soutěžící mohou nosit opasek. Je-li opasek použit, musí být upevněn přes dres.
Obuv
Při soutěžích v silovém trojboji smí být použita pouze sportovní obuv určená pro halové sporty. Za lifterské boty se považuje speciální sportovní obuv, vzpěračská obuv, powerlifterská obuv a lehké gymnastické cvičky pro mrtvý tah. Nesmí se používat boty pracovní, turistické, vojenské.
Bandáže
Na zápěstí
Na zápěstí se smí používat obvazové bandáže, obyčejné komerční návlekové bandáže – potítka. Kombinace potítek a bandáží není povolena.
Bandáž kolem zápěstí nesmí sahat víc než 10 cm nad a 2 cm pod střed zápěstního kloubu a nesmí být v namotaném stavu širší než 12 cm.
Na kolena
Namotaná bandáž nesmí sahat více než 15 cm nad a 15 cm pod střed kolenního kloubu a celková délka zabandážovaní končetiny nesmí přesáhnout 30 cm. Lze rovněž použít elastický kryt kolene (nákoleník) ne delší než 30 cm. Kombinace obou je přísně zakázána.
Neoprenové bandáže musí být navlékací a nesmějí mít jakýkoliv utahovací mechanismus, např. šňůrky, suché zipy apod. Bandáže se nesmí dotýkat ponožek nebo nohaviček dresu.
Náplasti
Na palcích se smí použít dvě vrstvy náplasti, a to kolem palce, nikoliv přes jeho špičku.
Dětský pudr, kapalná křída, kalafuna, mastek nebo magnesium jsou jediné látky, které se smí používat na tělo nebo na oděv. Nesmí se nanášet na bandáže.
Předměty jako hodinky, šperky, suspenzor a chrániče na zuby mohou být používány.
Loga
Národní družstva nebo jednotlivci mohou nosit národní znak nebo emblém používaný soutěžícím státem, národní federací nebo sponzorem. Stejně tak vyznačení názvu nebo loga výrobce dresů a vybavení, které byly schváleny IPF k používání na soutěžích. Pokud není logo sponzora uvedeno na oficiálním seznamu IPF, musí o povolení požádat generálního sekretáře IPF. Dále je povoleno oficiální logo soutěže, které se závodník účastní. Jméno závodníka může být umístěno na dresu nebo kterékoli jiné součásti osobního vybavení.
Volba základního pokusu – Už při vážení rozhoduje závodník o úspěšnosti svých pokusů správnou volbou základního pokusu, stanovením vhodné výšky stojanů a dorazů.
Pro základní pokus by si měl závodník zvolit takovou hmotnost činky, se kterou dokáže při tréninku udělat tři samostatná opakování. Tato hmotnost se pohybuje zpravidla kolem 95 % maximálního výkonu.
Stanovení výšky stojanů – při jejím stanovení musí závodník zaujmout stejnou pozici těla jakou bude mít při vlastním pokusu, to je s lopatkami u sebe, rameny a lokty staženými dolů. Musí počítat s tím, že mu hmotnost činky ještě zatlačí ramena dolů. Osa činky by se měla pohybovat kolem 5 cm nad horním okrajem vidlice stojanů, při natažených pažích.
Při stanovení výšky dorazů musí zvolit takovou výšku, aby se jich osa činky, při uložení na hrudník, nedotýkala a aby při tom plnily svoji záchranou funkci.
Rozcvičení
Úkolem rozcvičení je připravit organismus na nadcházející zátěž a je prevencí možných zranění. Podcenit rozcvičení se nevyplácí. To platí především pro starší závodníky. S přibývajícím věkem, tělo ztrácí pružnost, ohebnost a rychlost. Rozcvičení je individuální záležitostí každého závodníka. Záleží na jeho hmotnosti, výkonosti, i na tom, zda se jedná o rozcvičení tréninkové, nebo soutěžní.
Rozcvičení má tři fáze: Zahřátí, úvodní rozcvičení + strečink, specifické rozcvičení.
Účelem zahřátí je zvýšit tělesnou teplotu. Pokud vám chůze do posilovny trvá alespoň deset minut pěšky nebo jezdíte na kole, pak máte zahřátí za sebou. Jestli jezdíte autem pak je vhodný běh na místě nebo skákání přes švihadlo 2-5 minut.
Úvodní rozcvičení je provedení jednoduchých cviků na místě (dřepy, kliky, předklony, kroužení pažemi atd.), doplněná o protažení těch partií, které budou nejvíce zatíženy.
Specifické rozcvičení, je přechod mezi úvodním rozcvičením a vlastním tréninkem, nebo soutěžní přípravou. Je vhodné udělat tři až čtyři přípravné série před vlastním tréninkem, nebo přípravou na soutěžní pokus.
Soutěžní příprava, musí být intenzivní, ale nesmí závodníka zbytečně vyčerpávat, skládá se ze 4 – 5 sérií s 1 – 3 opakováními s maximální hmotností 70-90% výkonu.